Česká televize (dále jen ČT), která vyhrála spor proti dlužníkovi televizního poplatku, poukázala v ústavní stížnosti na porušení práva na spravedlivý proces Okresním soudem v Kolíně, neboť jí – jako straně vítězné – nepřiznal náhradu nákladů řízení. V odůvodnění okresní soud uvedl, že vykázané náklady nebyly vynaloženy účelně, jelikož k vymáhání poplatku ČT využila služeb advokátní kanceláře, ačkoliv k tomu nebylo třeba specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru ČT. ČT se odvolala na rozsáhlost této agendy a řádné hospodaření.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zrušilo dnem vyhlášení nálezu ustanovení poslední věty čl. III odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, ze dne 26. dubna 2012, které zní: „Zákaz provádění pyrotechnických efektů a ohňostrojů se nevztahuje na akce pořádané městem Cheb.“. Návrh na zrušení této části vyhlášky pro rozpor se zákonem podalo Ministerstvo vnitra.

I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Ivana Janů) zamítl ústavní stížnost, kterou stěžovatel (v daném trestním řízení poškozený) napadl rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byl v celém rozsahu zrušen rozsudek Městského soudu v Praze, jímž byl R. Č. původně uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu a bylo nově rozhodnuto tak, že obžalovaný byl obžaloby zproštěn. Stěžovatel se závěrem Vrchního soudu v Praze nesouhlasil a prostřednictvím ústavní stížnosti se domáhal jeho zrušení pro rozpor s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces a právem na ochranu vlastnictví.

Ústavní soud ve vazebních věcech rozhoduje konstantně tak, že takovým rozhodnutím musí být věnována mimořádná pozornost vzhledem k tomu, že se jedná o výrazný zásah do osobní svobody jednotlivce. Jak vyplývá i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, kterou Ústavní soud ve své rozhodovací praxi převzal, každá vazba musí být vždy založena na relevantních a dostatečných důvodech (nález sp. zn. I. ÚS 980/14 ze dne 4. 7. 2014, bod 43). Obecně ve vazebních rozhodnutích je potřeba zhodnotit všechny okolnosti svědčící pro i proti omezení osobní svobody jednotlivce, což musí být náležitě a pečlivě odůvodněno.

Tisková zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR, ze dne 11. 7. 2014:

Mezi odbornou veřejností neustále panují spekulace, zda je souběh funkcí dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 stále ještě možný. Ministerstvo spravedlnosti ČR v této věci uvádí, že dle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti nepřípustný.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1506/13, ze dne 30. 5. 2014

Z ústavněprávního hlediska neobstojí poukaz stěžovatelky na velkou vzdálenost mezi bydlišti obou rodičů, neboť toto hledisko samo o sobě není dle názoru Ústavního soudu důvodem, který by a priori vylučoval vhodnost střídavé výchovy nezletilého dítěte. Při posuzování tohoto hlediska je naopak třeba přihlédnout k dalším okolnostem daného případu, zejména pak k tomu, zda dítě není převozem a pobytem ve zcela odlišném prostředí příliš fyzicky či psychicky zatěžováno (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte – sdělení č. 104/1991 Sb.) a zda je v možnostech rodičů ve stanoveném intervalu tuto vzdálenost překonávat.

Právní pojem a institut svěřenských fondů, nebo-li trustů je na rozdíl od zemí common law v českém právním řádu novinkou, kterou zavádí zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále jen jako „ObčZ“) účinný od 1.1.2014 ve své části obsažené v ustanoveních § 1448 až 1474 ObčZ.

Svěřenský fond je podle zákonné definice obsažené v ustanovení § 1448 ObčZ samostatným vyčleněním majetku, zcela odděleného od vlastnictví zakladatele tím, že zakladatel pověří konkrétní osobu správou takto vyčleněného majetku obvykle na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti – obdoba závěti, přičemž se pověřený svěřenský správce zavazuje ujmout se takového majetku, držet ho a spravovat dle pokynů zakladatele. Svěřenský fond není právnickou osobou.

Povinné změny korporátních dokumentů

Všechny existující společnosti jsou povinny uvést své korporátní dokumenty - společenskou smlouvu či stanovy do souladu se zákonem o obchodních korporacích, a to nejpozději do 30. června 2014.

V případě, že tak společnost neučiní, může být poté, co uplyne dodatečná lhůta k nápravě, zrušena soudem a nařízena její likvidace!

Revize společenských smluv s ohledem na novou právní úpravu je potřebná také z toho důvodu, aby pravidla nastavená ve společenské smlouvě platila stejně i po 1. lednu 2014 (např. ohledně kompetencí valné hromady a společníků, kdy např. změna společenské smlouvy nebo likvidace společnosti mohou vyžadovat osobní účast všech společníků k sepsání notářského zápisu nebo již nebude možné uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem).

Pro více informací, případně sjednání konzultační schůzky ZDARMA, prosím, volejte 603 920 698 nebo pište na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Opt-in (neboli celkové podřízení se nové právní úpravě)

S ohledem na novou právní úpravu podléhají existující společnosti de facto dvojímu režimu – obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích – měly by proto zvážit, zda je pro ně nová legislativa výhodná či nikoli (z hlediska výše základního kapitálu, využití rezervního fondu nebo i výplaty podílu na zisku).

Existující společnosti jsou oprávněny učinit tzv. „opt-in“, tedy jejich společníci mohou rozhodnout o tom, že společnost podřídí nové právní úpravě jako celku.

Lhůta do 31. prosince 2015

Insolvenční zákon neumožňuje insolvenčnímu správci, aby automaticky zařadil do majetkové podstaty dlužníka i majetek druhého z manželů jen proto, že mu výlučně náleží na základě úpravy majetkového režimu manželů na základě rozhodnutí soudu, anebo smlouvou.

V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Takto rozhodl Ústavní soud ČR dne 11. 11. 2013, nálezem spis. zn.: I. ÚS 3512/11. Text tohoto nálezu Ústavního soudu ČR – pdfzde.

Zdroj: Ústavní soud ČR

Oznamuji, že s ohledem k účinnosti nového občanského zákoníku se bude úrok z prodlení počítat jinak. Významnou změnou je skutečnost, že úrok z prodlení lze za každých okolností sjednat. Toto je významná změna, neboť to bylo možné doposud jen v obchodně právních vztazích. V případě, že úrok z prodlení není sjednán, bude se řídit nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož platí, že úrok z prodlení je ve výši repo sazby České národní banky pro první kalendářní pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 8 procentních bodů. Další významnou změnou je skutečnost, že nebude moci účtovat poplatek z prodlení, neboť již tento institut nebyl zaveden.

Cestující mají v případě významného zpoždění nárok na vrácení části ceny přepravního dokladu, i když bylo zpoždění vyvoláno zásahem vyšší moci. Dopravce se nemůže zbavit své povinnosti vrátit jízdné s odkazem na normy mezinárodního práva, které jej v případě zásahu vyšší moci zprošťují povinnosti nahradit škodu způsobenou zpožděním.

Nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (1) stanoví, že odpovědnost železničních podniků v případě zpoždění se – s výhradou příslušných ustanovení tohoto nařízení – řídí Jednotnými právními předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (2).

Nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc.

Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena, resp. zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, když zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána i v exekučním řízení (přičemž takový závěr platí bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal).

 

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 958/2012, ze dne 10. 7. 2013

Ústavní soud ČR rozhodl dne 31. 7. 2013 ústavním nálezem, že vláda nemůže určovat nařízením, co je trestné množství drog. Důvodem je skutečnost, že povinnosti se mohou stanovit zákonem. Soudy napříště musí o trestnosti držení drog postupovat dle stávající judikatury a vzhledem k okolnostem případu. Rozhodnutí Ústavního soudu ČR nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

 

Zdroj: Ústavní soud ČR, 31. 7. 2013


Text rozhodnutí:
http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Pl_-13-12__drogy__finalni_verze.pdf

 

Obecný text pochopitelný i pro neprávníky:
http://www.lidovky.cz/vlada-nemuze-svym-narizenim-urcovat-trestne-mnozstvi-drog-rozhodl-ustavni-soud-g16-/zpravy-domov.aspx?c=A130801_082444_ln_domov_tep

Pořadí a způsob doručování stanoví § 45 o. s. ř., z jehož obsahu vyplývá, že je zde stanoveno pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. Předseda senátu (samosoudce), soudní komisař nebo jiná soudní osoba jsou stanoveným pořadím vázáni. V případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nesmí soud nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu.

JUDr. Pavel Brach, advokát, sděluje, že je nově na světoznámé sociální síti YELP. Registrujte se, přihlaste se a hodnoťte mě.

Těším se hlavně na příznivé ohlasy: http://www.yelp.cz/biz/judr-pavel-brach-advokát-praha

Odstupující kabinet premiéra Petra Nečase schválil návrh nařízení vlády, které zvyšuje zákonný úrok z prodlení. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Cílem nové úpravy je zlepšit platební morálku a zvýšit ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb.

Při stanovování výživného na dítě mohou soudy za určitých okolností zohlednit i peníze, které plátce dostává od svých rodičů. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS), zpřístupněného v internetové databázi. Dítě má podle soudu právo podílet se na dobré životní úrovni otce či matky, a to i v případě, že příjmy rodiče nepocházejí z vlastní výdělečné činnosti, ale od rodiny.

JUDr. Pavel Brach, advokát, oznamuje,

 

že počínaje měsícem května 2013 rozšiřuje právní služby o ověřování podpisů ve formě prohlášení advokáta o pravosti podpisů a o úschovy peněz a listin za účelem splnění závazku ze smluv uzavíranými klienty.

Pochopitelně, též v tomto případě platí, že výkon uvedených služeb bude prováděn s ohledem na zájmy klienta a zpravidla kdykoliv dle potřeby klienta.

 

V Praze dne 13. 5. 2013
JUDr. Pavel Brach