Ústavní soud v České republice rozhodl, že pokud soudy rozhodují o náhradách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, není možné, aby se letecká společnost úspěšně ubránila nárokům poškozených cestujících jen na základě jediného důkazu, a to záznamu o letu vyhotoveného žalovanou leteckou společností. Takový postup soudu by byl tendenční, protože se opírá jen o jediný důkaz, který navíc může žalovaná letecká společnost vytvářet, opravovat či jinak údaje v něm uvedené manipulovat, což odporuje smyslu a účelu nařízení.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2022, spis. značka: I. ÚS 1768/22.
