Ústavní soud ČR se vyjádřil, jakým způsobem se má u obecných soudů provádět dokazování videozáznamem. Předně sdělil, že obecný soud nemá za povinnost sdělovat účastníkům řízení, jaký výsledek aktuálně dovozuje z provedeného důkazu videozáznamem (tedy není povinen sdělovat předběžný hodnotící úsudek o důkazu plynoucím z provedeného důkazního prostředku). Je však třeba, aby každý důkazní prostředek obecný soud řádně provedl. V případě dokazování přehráním videozáznamu, které je třeba považovat za specifický případ ohledání, je nutné, aby zaprotokoloval vše významné, co při přehrání videozáznamu vnímá svými smysly, a aby umožnil účastníkům řízení na to následně adekvátně procesně reagovat, a tím učinil své vnímání přezkoumatelným pro vyšší soudní instance. Ústavní soud dále konstatoval, že princip kontradiktornosti řízení znamená mimo jiné také to, že účastníci řízení nebudou překvapeni zcela nepředvídatelným výsledkem řízení. Soudy proto nesmí založit své rozhodnutí na skutkových zjištěních a právním posouzení, k nimž se strany během řízení nemohly vyjádřit a které znamenají zásadní obrat v řízení. Z toho plyne, že učiněné skutkové závěry a právní posouzení věci, na nichž je založeno rozhodnutí v civilní věci, nesmí být poprvé zmíněny teprve v odůvodnění rozhodnutí, neboť v takovém případě jsou pro účastníky řízení zcela nepředvídatelné.
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. 9. 2020, spis. značka: IV. ÚS 1247/20
Zdroj: Ústavní soud, tisková zpráva č. 76/2020 ze dne 8. 9. 2020.