Soudní cesta zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je volena tehdy, nemohou-li se spoluvlastníci shodnout na rozdělení spoluvlastnictví. Je v souladu se zákonem i ústavním pořádkem, jestliže za této situace náklady řízení zásadně nese ten, jenž byl v řízení neúspěšný, přičemž je primárně na obecných soudech, aby posoudily, který z účastníků procesního úspěchu skutečně dosáhl. Povaha řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví sama o sobě neodůvodňuje obecné potlačení základního pravidla stanoveného o.s.ř. pro náhradu nákladů řízení (úspěch ve věci, § 142 odst. 1 o.s.ř.) ve prospěch výjimečného řešení podle § 150 osř. Základní pravidlo lze korigovat, nastanou-li okolnosti předvídané zejména v ustanovení § 142 odst. 2 až 3, § 143 a § 150 o.s.ř.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2020, spis. značka: III.ÚS 186/20.
Zdroj: Ústavní soud