S ohledem na závěry, k nimž dospěl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/12 Ústavní soud, nelze konstatovat protiústavnost všech směnečných platebních rozkazů vydaných do 31. 12. 2012, proti nimž byly podány námitky v třídenní lhůtě a které byly rozhodnutím soudu ponechány v platnosti. Pro závěr, zda rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti, byl vydán na základě části zákona zrušeného Ústavním soudem, budou proto vždy významné konkrétní okolnosti nalézacího řízení.

V případě, že žalovaný, a to ani opožděně, nevznesl námitky, které by vedly ke zrušení směnečného platebního rozkazu, pak tím, že k podání námitek měl jen třídenní lhůtu, nedošlo k tak intenzivnímu zásahu do jeho ústavně garantovaných základních práv, který by odůvodňoval zrušení příslušného rozhodnutí Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti. Takový směnečný platební rozkaz (ve spojení s rozsudkem, kterým byl ponechán v platnosti) je možné proto vykonat a ustanovení § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. se v tomto případě nepoužije.

Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1980/2014, ze dne 23. 9. 2015.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.