Zdroj: Mze ČR, Newsletter č. 2/2015

Od 1. ledna 2015 zahájila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) dozor u provozovatelů potravinářských podniků v oblasti společného stravování. Kontrola SZPI je primárně zaměřena na společné stravování otevřeného typu zahrnující restaurace, cukrárny a čajovny, rychlé občerstvení, stravovací služby poskytované v maloobchodu a čerpacích stanicích, vinárny a vinotéky, pivnice, výčepy, bary, herny, diskotéky atd. Důraz je kladen na kontrolu hygieny provozu, způsobilost personálu, dohledatelnost surovin a falšování potravin. Oznamovací povinnost V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích je provozovatel potravinářského podniku povinen oznámit zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu dozoru. Tyto údaje se při poskytování všech typů stravovacích služeb i nadále oznamují orgánům ochrany veřejného zdraví – tj. místně příslušný krajským hygienickým stanicím, které je neprodleně předávají ostatním orgánům dozoru SZPI a Státní veterinární správě. Nařízení (EU) č. 1169/2011 požadavek na deklaraci údajů o alergenech, se nově rozšiřuje i na nebalené potraviny včetně zabalených potravin pro účely bezprostředního prodeje a pokrmů nabízených ve všech typech společného stravování. Povinnost provozovatelů poskytovat spotřebiteli informace o alergenních látkách v pokrmech je blíže stanovena zákonem č. 139/2014 Sb. kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který vstupuje v účinnost dnem 1. ledna 2015.

Informační povinnost se vztahuje na 14 skupin potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí - obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléko, skořápkové plody, celer, hořčice, sezamová semena, oxid siřičitý, vlčí bob a měkkýši.

Provozovatel je povinen spotřebiteli zpřístupnit informaci o alergenní složce použité při přípravě konkrétního pokrmu, přičemž si může zvolit jeden z uvedených způsobů:

  1. Poskytnutí informací o alergenech na vyžádání spotřebitele V nabídce pokrmů (např. v jídelníčku, v nabídkové tabuli apod.) se uvede obecná písemná informace, která spotřebitele upozorní na možnost vyžádat si informace o výskytu alergenů v pokrmech a zároveň ho informuje, jakým způsobem mu budou informace poskytnuty. Příkladem takového obecného písemného sdělení může být např. formulace: „Informace o výskytu konkrétních alergenů v pokrmu žádejte u obsluhy.
  2. Písemné deklarace o výskytu konkrétních alergenních látek v pokrmech Jednotlivé alergenní složky a produkty mohou být v nabídce pokrmu (jídelníček, nabídková tabule, popis v těsné blízkosti nabídky pokrmu apod.) uvedeny jako výčet alergenních látek za slovem „obsahuje“, přičemž úplný seznam všech použitých složek není u pokrmů povinným údajem. Provozovatel může o alergenu informovat i v názvu pokrmu. V případech, kdy název pokrmu jasně odkazuje na danou alergenní látku nebo produkt, nevyžaduje se již uvedení alergenní látky ani ve složení ani za slovem „obsahuje“. (Např. u pokrmu nazvaného „Nivový dressing s vlašskými ořechy“ již není nutné uvádět informaci: „obsahuje: vlašské ořechy“). Poslední možností je uvedení informace v seznamu složek. Takový seznam není u pokrmů povinným údajem, pokud se však provozovatel dobrovolně rozhodne deklarovat přítomné alergenní látky v pokrmu v seznamu složek, musí být složení uvedeno v souladu s požadavky nařízení EU, což znamená, že název alergenní látky nebo produktu musí být ve složení zvýrazněn tak, aby byl jednoznačně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, barvou pozadí apod.).