Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zrušilo dnem vyhlášení nálezu ustanovení poslední věty čl. III odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, ze dne 26. dubna 2012, které zní: „Zákaz provádění pyrotechnických efektů a ohňostrojů se nevztahuje na akce pořádané městem Cheb.“. Návrh na zrušení této části vyhlášky pro rozpor se zákonem podalo Ministerstvo vnitra.

Město Cheb v čl. III odst. 2 dotčené vyhlášky zakázalo provádění pyrotechnických efektů a ohňostrojů na území města, neboť ji považuje za činnost, která by mohla narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku. Z tohoto zákazu stanovilo zastupitelstvo města obecnou výjimku pro všechny akce pořádané městem Cheb.

Ostatním subjektům vyhláška umožňuje získat ad hoc výjimku rozhodnutím rady města Cheb na základě písemné žádosti. Město Cheb přitom vycházelo z přesvědčení, že akce pořádané městem a priori splňují všechna kritéria pro udělení výjimky z obecného zákazu a argumentovalo přitom ustanovením § 2 odst. 2 zákona o obcích, které stanoví, že: „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem“. Z citovaného ustanovení pak zcela absurdně dovozovalo, že cokoliv obec činí, činí ve veřejném zájmu. Ústavní soud se s takovou argumentací nemůže ztotožnit. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obcích představuje zákonný požadavek souladu činnosti obce a jejích orgánů s veřejným zájmem, nikoliv všeobecné schválení, že cokoliv obec koná, koná ve veřejném zájmu.

Ústavní soud v projednávaném případě konstatoval, že jde o nedůvodně nerovný přístup obce k sobě samé na straně jedné a k ostatním fyzickým a právnickým osobám na straně druhé, jestliže je zaveden odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce. Jde o porušení práv dotčených osob, jestliže je individuální rozhodování o výjimce ze zákazu stanovené činnosti, odůvodněného ochranou veřejného zájmu, nahrazeno pro akce pořádané určitou osobou obecnou výjimkou, zakotvenou přímo ustanovením obecně závazné vyhlášky.

Pokud zákon či přímo ústavní pořádek umožňuje obci zakázat či omezit obecně závaznou vyhláškou ze stanovených důvodů a ve veřejném zájmu určité činnosti, musí takové zákazy či omezení platit pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a zejména pro všechny osoby, které by takové činnosti mohly či chtěly vykonávat, a to včetně obce samotné.


Zdroj: Ústavní soud, Miroslava Sedláčková, 17. 9. 2014.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/13.