Při stanovování výživného na dítě mohou soudy za určitých okolností zohlednit i peníze, které plátce dostává od svých rodičů. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS), zpřístupněného v internetové databázi. Dítě má podle soudu právo podílet se na dobré životní úrovni otce či matky, a to i v případě, že příjmy rodiče nepocházejí z vlastní výdělečné činnosti, ale od rodiny.
Soudci konkrétně minulý týden vyhověli stížnosti ženy z Domažlicka. Otec jejího nemanželského dítěte, tehdy vysokoškolský student, podle pravomocného rozhodnutí platil ženě ve sporném období 1000 korun měsíčně. Justice při stanovení výživného vzala v úvahu jen jeho oficiální výdělek, a nikoliv finanční podporu, kterou muž údajně dostával od svých rodičů.
Muž přiznával jen nevelký příjem z brigád. Podle ženy však zároveň žil "na vysoké noze", nakupoval ve značkových prodejnách a utrácel v luxusních barech, a to právě díky penězům od rodičů.
Ústavní soud zdůraznil, že majetkové poměry je třeba posuzovat komplexně. "Proto je při rozhodování o výživném vždy nutné zohlednit nejen fakticky dosahované příjmy povinného, ale i celkovou hodnotu jeho movitého a nemovitého majetku a jeho životní úroveň," stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojena Güttlera.
Při posuzování životní úrovně soudy nemají opomíjet ani příjmy od rodičů. "Bylo by zjevně nespravedlivé, pokud by - například - otec nezletilého dítěte užíval značné sumy peněz od relativně bohatých rodičů, a žil tak na poměrně vysoké životní úrovní, zatímco jeho dítě by se na této jeho životní úrovni nemohlo podílet jen proto, že peníze otce pochází z jiného zdroje než vlastní výdělečné činnosti," napsali ústavní soudci.
ZDROJ: ČTK, 26. 6. 2013
