V České republice některá protiprávní jednání nejsou hodnocena jako trestný čin, ale jako přestupek. Přestupky jsou řešeny správními orgány státu či při obcích. Přestupky, které mají nižší společenskou závažnost, lze postihnout peněžitou pokutou či jinou sankcí nepeněžitého charakteru. Pokud jde o přestupky, za které nelze uložit pokutu více než 100000 Kč, se považují za přestupky méně závažného charakteru a lze se jimi bránit u krajských soudů (v Praze u Městského soudu v Praze) správní žalobou, o které rozhoduje samosoudce takového prvoinstančního soudu.
Mezi takové běžné přestupky lze řadit ublížení na zdraví méně závažné povahy, hrubé nařčení, hanobení člověka, ale i krádež věci v hodnotě nižší, než je 10000 Kč. Legislativní změna nastala v tom, že proti rozhodnutí správního orgánu o vině a sankci nadále je možné podat odvolání k druhoinstančnímu správnímu orgánu, nadále je možné podat správní žalobu proti rozhodnutí tohoto druhoinstančního správního orgánu, o které rozhoduje, jak bylo sděleno výše, samosoudce krajského soudu (v Praze Městského soudu v Praze), ale omezuje se možnost podat kasační stížnost proti rozsudku tohoto soudu k Nejvyššímu správnímu soudu. Dosud bylo možné bez omezení podávat i tuto kasační stížnost, ale nově od 1. 4. 2021 se tato možnost omezuje (resp. v podstatě fakticky vylučuje) jen na kasační stížnosti (tj. v podstatě žaloba k druhému stupni správního soudnictví v Česku), které svým významem podstatně přesahují vlastní zájmy stěžovatele, což je v podstatě jen tehdy, že se takovým rozhodnutím bude vytvářet nová judikatura ovlivňující právní prostředí České republiky. V opačném případě bude každá jiná kasační stížnost Nejvyšším správním soudem odmítána pro nepřijatelnost. Tím lze uzavřít, že občané a firmy jsou fakticky zbavovány jednoho právního prostředku obrany v oblasti správně deliktního trestání.
V Praze dne 24.2.2021
Pavel Brach