Koncem března schválila Poslanecká sněmovna ve třetím závěrečném čtení novelu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jejímž hlavním cílem je zlepšení platební morálky firem. Nově bude v zákoně stanovena maximální lhůta splatnosti v délce 60 dnů a také sankce za její nedodržení. Novela byla odeslána k projednání do Senátu, a pokud ji senátoři schválí, začne platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novela transponuje do českého práva směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/7/EU, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Směrnice měla být členskými státy zapracována do národních právních řádů nejpozději do 16. března 2013. Je tedy zřejmé, že v obchodním zákoníku se nová ustanovení objeví se zpožděním.
Novela zachovává základní splatnost faktur v délce 30 dní, maximální povolená doba splatnosti pro podnikatelské subjekty je stanovena na 60 dní. Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů, ale jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
Pro veřejné subjekty bude striktně platit 30denní doba splatnosti, delší doba bude možná pouze s odvoláním na povahu zakázky, ale i tak nesmí v žádném případě přesáhnout 60 dnů. 30denní bude také maximální ujednaná doba trvání přejímky zboží nebo služeb.
Zvýší se také sankce za nedodržení splatnosti faktury. Věřitel bude moci požadovat úrok z prodlení, náklady případného soudního řízení a také paušální poplatek za náklady spojené s uplatněním nezaplacené pohledávky. Výši poplatku určí nařízení vlády, stejně jako výši úroku z prodlení. Předběžně se počítá s paušální částkou 1200 Kč a s úroky minimálně 8 procentních bodů nad referenční sazbou ČNB.
Novela také jasně zakazuje uzavírání dohod, které předem vylučují úroky z prodlení, nebo náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Právě tyto praktiky jsou směrnicí č. 2011/7/EU označeny jako hrubě nespravedlivé.
Zdroj: Martina Vítková, Zprávy Alfa 9.